Biografie

Barbora de Nunes-Cambraia: mezzosoprán

Mezzosopranistka Barbora de Nunes-Cambraia, nominovaná na Cenu Thálie 2016 za titulní roli Carmen, je jedinečná svým specifickým, těžko zařaditelným typem hlasu zvaným Falcon, který se vyznačuje mezzosopránovou barvou a tessiturou typickou pro dramatický soprán.  Název oboru odkazuje k francouzské sopranistce Cornélii Falcon (1814-1897), která se proslavila svou temnou barvou hlasu a sopránovým rozsahem. (falcon, Falcon)

Barbora de Nunes-Cambraia získala hudební vzdělání na Pražské konzervatoři, Konzervatoři Plzeň a na řadě mistrovských kurzů doma i v zahraničí (mj. Masterclass José Cury v roce 2016 či Dagmar Peckové v roce 2012). Své vzdělání si doplnila studiem jazyků na Univerzitě Karlově.

V roce 2024 ji čeká debut v Národním Divadle v Praze v roli Amanda v opeře Le Grand Macabre Gyorgy Ligetiho. Vystupuje pravidelně po celé republice, absolvovala turné po Brazílii, Japonsku, Thajsku, Izraeli, Francii, Německu, Rakousku, Polsku, Maroku, ad., spolupracuje se světovými a českými dirigenty a orchestry, objevuje se na českých i zahraničních divadelních scénách. V květnu 2023 debutovala v Markraběcí opeře v Bayreuthu, kde se představila jako Ottavie v Monteverdiho opeře Korunovace Poppey v nastudování Divadla J.K.Tyla v Plznia kam se opět vrátí v květnu 2024 jako Annio v Mozartově opeře La Clemenza di Tito. Spolupracuje s hudební vědkyní Anjou Bunzel, jejíž ojedinělé projekty obohacují hudební kulturu po celém světě. Vystoupila v rámci nich v roce 2023 v Salcburku a ve Vídni. O pořad „Hudební salóny v 19.stol.v Čechách – ženy skladatelky“ projevil zájem Český rozhlas, kde tento program Barbora de Nunes-Cambraia natočila a byl vysílán v březnu roku 2022.

Nahrála několik kompaktních disků: v roce 2009 Amor eterno s operními áriemi 19. a 20. století a Umění milovati s hudbou současného skladatele Zdeňka Zahradníka; v roce 2011 Písně Almy Mahlerové – záznam koncertu v pražském Obecním domě pod vedením dirigenta Zdeňka Mácala a za doprovodu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK; v roce 2015 A Tribute to the Jewish Soul s Schulhoffovou Symfonií pro alt a orchestr Menschheit a Mahlerovými Písněmi o mrtvých dětech (pod taktovkou Alfonsa Scarana se vystřídala Moravská filharmonie Olomouc a Severočeská filharmonie Teplice). V roce 2017 symfonickou fantazii Žítkovská bohyně na profilovém disku soudobého skladatele Jana Vičara Cesta k slunci; a v témže roce písňový cyklus The Magic Wheel of the Zodiac soudobé australské skladatelky Margaret Brandman.Dále profilové CD s áriemi a písněmi natočené v říjnu 2018 ve Vídni. Nejnovějším přírůstkem v její diskografii je autorské CD soudobého skladatele Josefa Vejvody Versi Santi z roku 2021 a Dejá vu z roku 2022.

Kromě Carmen ztvárnila Gluckovu Alcestu (Alceste), Rosinu (Lazebník sevillský), Neris (Medea), Královnu Gertrudu (Hamlet), Idamanta (Idomeneo), Annia (La clemenza di Tito), Fenenu (Nabucco), Káču (Čert a Káča), Olgu (Evžen Oněgin), Kateřinu (Řecké pašije), Cherubína (Figarova svatba), Ottavii (Korunovace Poppey), Ježibabu a Cizí Kněžnu (Rusalka), Paní Quickly (Falstaff), Maddalenu (Rigoletto), Floru (La Traviata), Třetí dámu (Kouzelná flétna), Malinu (Voják a tanečnice), Dinah (Tři přání aneb vrtkavosti života), Maru (Noc plná světla), Ernestinu (Příležitost dělá zloděje), Prince Orlofského (Netopýr), Wandu (Polská krev), Boulotku (Modrovous J.Offenbacha) a další. Nastudovanou má Dalilu (Samson a Dalila).

Její bohatý repertoár zahrnuje nejen operní role, ale také tvorbu písňovou, symfonickou, duchovní a oratorní. Blízká je jí i hudba soudobá a svědčí tak o jedinečné všestrannosti této umělkyně.

Od září 2015 úspěšně působí jako pedagog sólového zpěvu na Konzervatoři v Teplicích.

Vedla Mistrovské kurzy na konzervatoři v izraelském Akku a v Brazílii, kam se pravidelně vrací.